SOUTĚŽ !! Přeci jen jednou seme...

13. prosince 2014 v 9:22 | Ame |  Bleach
Anime : Bleach

Těšit se můžete na : sweet yaoi

Rozsah : Ichigo si píše do deníčku..

Pairing : Hichigo x Ichigo

Anotace : Tak teraz mě to už fakt vytáčí !!! Jak to myslí ten blog !?!?!? shingeki se mi po šesté zveřějnilo a hlavně že to byla úplně stejná délka !!!!! omg koros !!!


Zdravím vás madam...ano už jsem konečně tady..zajímá vás můj malinkatý příběh ?? Tak to jsem ovšem velmi rád má paní. Děkuji vám za takovou pozornost. Mno...nuže tady to máte:
Když jsem se narodil v Karakurské porodnici moji chudí rodiče mě raději dali do sirotčince, jinak bych zahynul. Když mi byly už 2 roky, málem jsem zemřel na vykrvácení, kvůli doktorovi pedofilovi, který mě znásinil. V pěti letech si mě adoptoval nějaký obchodník nelegálních věciček. Jeden rok jsem měl chůvu, která nebyla ani trošku vystudovaná, pouze ku*vička, kterou měl "fotr" jako hračku. Jediné, co mě naučila, bylo dosti hlasité sténání...Konečně uběhl rok a já mohl nastoupit do školy...Problém byl v tom, že to byla soukromá škola, kam chodili pouze chlapi. Tam jsem zjistil, že jsem homosexuál. Bohužel mi to nijak nepomohlo....Rychle se to totiž rozvalilo po škole a byl jsem šikanován, týrán, zneužíván a znásilňován. Musel jsem prostě z té školy odejít a nějak to doma přežít. Po nějké domě už mě fakt s*alo, jak si "fotr" každý den přivedl ty svoje ku*vy a nemohl jsem nikdy usnout. Tak jsem hold zdrhnul z baráku, ale ti bl*ý fízlové mě našli a dali zpátky "domů". "Fotřík" byl tak na*ranej, že mě prostě prodal....Jako chapete to ?!?!?? To jedno ho*ado mě prostě prodalo..Doufám, že brzy chcípne g*ázl jeden!!! Panebože....úplně jsem zapomněl na svůj slovník...omluvte prosím moji neslušnost....aspoň pro tentokrát...Děkuji...No nic. Vyprávím dál. Prodal mě dalšímu pedofilovi, který mě nutil s ním spát. Zaplatil za mě 4 000 000 yenů. Tak moc jsem chtěl být na svobodě....Od té doby, co si mne koupil věděl, že chci na svobodu, tak jsme si udělali dohou...tedy spíš on si ji udělal. Dohoda zněla takhle :"Když stravíš každé 3 noci s mojí společností dostaneš 500 yenů a až mi splatíš všechny 4 milióny, tak tě pustím." Držel mne v nějakém sklepení, kde jsem byl celý den a vždycky až večer mě z tama pustili. Uběhlo pár let a já měl podivný sen, že jsem potkal člověka, který vypadal přesně jako já. Akorát měl žluté oči a byl jinak černobílý a dělali jsme to spolu. Upřímně se mi to velmi zamlouvalo. Ctěl jsem, aby se mi ten sen zdál ještě jednou, ale nikdy jsem toho nedocílil. Bylo mi už 17, když jsem konečně odcházel. 2 roky už jsem se pokoušel přežívat sám. Zkoušel jsem s někým chodit, ale nikdy to nebylo podle mých představ. Poté jsem měl pár zvířátek, která mi po době umřela...Jednou jsem celý zřízený došel z práce a šel jsem si dát horkou vanu. Byla tak úžasná po tom namáhavém dni. Pak jsem se zpamatoval, osprchoval jsem se a šel jsem spát ještě s mokrými vlasy, když v tu najednou jsem slyšel, jak mě někdo volá prosebným tónem. Ozývalo se to ze zadu, tak jsem se instinktivně otočil. Přetočil jsem se ve své už zahřáté postýlce a nestačil jsem se divit. Spatřil jsem svůj odraz, jako v zrcadle, ale můj odraz neměl žádnou barvu, jen žluté očka, kterými jsem byl okouzlen. ,,Ichigo...jak dlouho jsem tě neviděl...moc si mi chyběl.." a políbil mě něžně na rty. Z toho šoku jsem si uvědomil, že je to moje vysněná láska ze snu. Byl jsem hrozně šťastný, ale i smutný, protože to byl pouhý sen. Neudržel jsem se a malinko jsem začal vzlykat. ,,Děje se něco Ichi ?" přitiskl si mě na svou hruď. ,,Proč Hichigo....proč....proč se mi to všechno děje ???" silně jsem si vzlykal do jeho tělesného tepla. ,,Šššš...neboj, jsem stále u tebe..neboj....už se ti nic špatného nestane..." a líb mě něžně na čelíčko. ,,Bohužel jen v mé mysli..." ještě víc jsem se na něj natiskl a sklopil jsem pohled. ,,Ty moje trdlo...Podívej se na mě a řekni, že jsem jen nějaký výmysl z tvých představ..." uchechtl se a mile se na mě usmál. Jeho smích....tolik mě hřál u srdce...opravdu moc jsem chtěl, aby to byla skutečnost. ,,Hichigo...proč se o mě tolik staráš ??" pozvedl jsem hlavu a pohledl do těch nádherných žlutých oček nade mnou. ,,Protože díky tobbě můu plnohodnotně žít bez omezení...jseš pro mě nejdůležitější věc v mém nebarevném světě...." nestihl jsem ani nic říct, protože zaměstnal mé ústa. Jak moc mi jeho rty chyběly....Nemohl jsem se jich nabažit. Obmotal jsem mu ručky okolo krčku, abych prodloužil náš vášnivý polibek. Zaplétaly jsme své mlsné jazýčky mezi hradbami zubů. Když už jsme trpěli vážným nedostatkem kyslíku, odtáhli jsme se a naštvaně jsme zamručeli. ,,Jak dlouho už to trpíš Jahůdko moje ?" vážně na mne pohléd. ,,7 let proč to chceš vědět ?" udiveně jsem na něj koukl. Hichimu skápla po tvářičce malinká slzička. ,,Tak dlouho jsi to musel trpět....bože....ani nevím jak ti říct dostatečnou omluvu..." a dal si ruku před ústa, jako by byl sám sebou znechucen. ,,To je v pořádku jsi tu teď a na tom mi záleží..." a sladce jsem se na něj usmál. ,,Ty mne opravdu dráždit nepřestaneš co ?? (dráždit = vzrušovat) bez tebe bych vážně žít nedokázal..." a začal mě líbat na krku i na bříšku. Ty příjemné a horké motýlí polibky mě mohli dohnat k šílenství. Strašně jsem zatoužil po tom onomu pocitu, jako před sedmi lety. Ale byl tu jeden problém....co když to Hichimu mohlo vadit ??? Přeci jen...uběhlo už 7 let, kdy jsem ho spatřil naposled. Tak jsem chtěl načít nějakou nenápadnou konverzací. ,,Řekni mi, co si teď ze všeho přeješ nejvíc. Mně můžes říct všechno." a položil si bradu na moje ještě mokré a zrzavé vlasy. Poznal, že mu chci něco říct. Ale když já jsem byl vždy takový....spíš stydlivý tip. Strašně jsem se styděl mu to říct, ale musel jsem. ,,No víš...tehdy...p-před těmi 7 lety....No--rád bych si to zopakoval...ale zřejmě ke mně necííš to samé. Promiň mi. Kvůli mně máš stále problémy. Jdu na balkón se nadechnout čerstvého vzduchu. Nemám právo tě nadále držet ve svém těle...m-máš...no...svobodu. Dělej si co chceš....." zvedl jsem se z postele. Už jsem stá, když v tu mne chytil za zápěstí Hichi. Zavřel oči a s úsměvem povídal :,,Máš naprostou pravdu. To, co se událo před sedmi lety už k tobě necítím.....To jsem byl totiž pouze sadista, který znásilňuje pro svoje choutky, ale teď....k tobě cítím mnohem, mnohem víc. A to že si mě držel ve svém těle tak dlouo mě změnilo k lepšímu...Děkuji ti strašně moc....Ichi..." a pak na mě pohlédl toužebným pohledem. Byl tak strašně sladký, že jsem se neudržel a ihned jsem po něm vyjel, jako šelma na oběť. ,,Teď je moje chvíle, kdy ti vynahradím vše, cos mi dal před sedmi lety..." odpověděl mi na moje hlazení jeho hrudi. Celý jsem z toho zrudl, když mi to pověděl. Cítil jsem, jak mi Hichi drží moje vzrušení a náramně jej hladí. Pochopil jsem, o co se snaží. Vzal jsem jeho druhou ruku a naslinil mu tři prsty. Poté jsem jedním pronikal do jeho těla. Byl jsem překvapen, když jsem zjistil, ž už je Hichi připravený. Nechtěl jsem marnit čas, tak jsem nasměroval svůj úd k jeho otvůrku. Třikrát jsem jej obkroužil a pomalinku vnikal. ,,Ach...I-Ichi !!..." prohnul se v zádech a vce se mi vybídnul. I já jsem se neudržel a slastně jsem vydechnul. Hichigo si o něco roztáhl nožky, tak jsem se mohl dostat ještě hlouběji. Byl jsem v něm až po kořen. Když jsem se dostatečně ujistil, že jej to nebolí, začal jsem přirážet jako smyslů zbavený. ,,Ach Ichi....p-prosím...v-víc...aaaah...!!" prosil mě Hichi. Byl tak sladký...Nemohl jsem jeho prosbu odmítnout někoho tak...tak nádherného ! Prostě to nešlo odmítnout, tak jsem ještě více zrychlil temto. Postupně se to z intenzňovalo. Už jsem cítil, že jsem téměř za onou lastnou hranicí. Naposledy jsem přirazil oproti jeho tělu a udělal jsem se do Hichigova krásného těla. On mě ihne následoval a prohnul se v zádech, jak jen mu to tělo dovolovalo. Zkuste si předtavit, ten úžasný pohled na Hichiho, jak leží pod vámi, udelaný, naprosto bezbranný, s roztáhlýma nožkama, celý udýchaný, červený a jenom a jenom váš. Po pár minutách vydýchávání jsem ho zabalil do deky, aby mi nenastydnul, uvařil jsem horkou čokoládu, seděli jsme přitulení k sobě a dívali se na ozařující Měsíc, který ozařoval naše spocená těla.
Děkuji že jste si mě vyslechla a podle toho co mi napíšete zpět, vám s radostí povím o něco víc :)
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Karllička Karllička | E-mail | Web | 16. prosince 2014 v 20:07 | Reagovat

jaaaaj tak to je kawaii dekujuuuu
jo a zitra donesu do skoly ten papir s ichi hichi :)

2 takamura-nerurin-miku takamura-nerurin-miku | E-mail | Web | 19. prosince 2014 v 16:32 | Reagovat

také dekuji kanrai !! :D

3 Kája Schiffer Kája Schiffer | E-mail | Web | 24. února 2016 v 20:47 | Reagovat

[2]: jezůůůůs jsem si to po roce přečetla znova a stále nemám slov :3333 Je to mega kjuuuut napsala jsi to úžasně a upřímně doufám (pokud si to vůbec přečteš), že brzy napíšeš další yaoi, aby jsi uspokojila mé srdíčko ( ano, vím že to zní hrozně úchylně) :3333333

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama