New aquaintance III.

21. dubna 2015 v 18:13 | Ame |  Bleach
Ejhle, tak tu máme další kapitolku od Nové známosti x3 Budu ráda, když napíšete svůj názor do komentářů a nebo nápady, co by mohlo být v další kapitole, protože jsem děsně zaneprázdněna školou a v mozku už mám jen samé jména mraků a Řecko xDD (však to poznáte) takže bych velmi ocenila, kdybyste mojí křehké dušičce pomohli :)) (PS: arigatooo Gábi, že jsi mi řekla, že se ti moje povídky líbí, vážně mi dodáváš sebevědomí a díky tomu mohu nadále pokračovat v psaní x33)

Den 2 :
Seděl jsem na pohovce jako přibitý. Co jsem měl dělat?? Kdybych odešel, nebylo by to nezdvořilé?? Ale vzato, kdybych tam zůstal mohl by za chvíli dojít a přetáhnout mě přes stůl.....No upřímně, nevadil by mi to....Já víííím. Jsem baka-hentai. Ale abych vás nezdržoval. Zvedl jsem se, vypil tedy to kakao a odešel jsem. Samozřejmě jsem mu musel nechat vzkaz.

Ano, skutečně to jsem já a nemusíte mi děkovat. To já děkuji za to, že jste mě tam nenechal umrznout a zmoknout. A moc "zajímavé" knížky to nejsou.... :D Sayonara

Zabouchnul jsem dveře a porozhlédl jsem se, kde se v této době nacházím. Byla to uzká ulička poblíž centra města. Zapáchalo to tam alkoholem a plynama z aut. Nebyl jsem na tohle ovzduší zvyklý, takže se mi trochu zamotala hlava. Vyšel jsem z uličky a došel jsem k nejbližší zastávce na autobus. Jel jsem až do poloviny cesty a vystoupil jsem tam, kde jsem začal vidět zeleň. Vystoupil jsem na opuštěné zastávce a vypravil jsem se pěšky domů. Šel jsem zkratkou přes pole. Nejspíš sem si sebou vzal i nějaké to klíště...Ale celou tu cestu jsem na něj myslel.

Došel jsem domů. Bylo poměrně pozdě. Neměl jsem hlad a tak jsem si šel vyčistit zuby a do hajan. Nemohl jsem usnout, tak jsem si řekl, že bych si mohl jít aspoň na chvilku číst, ale uvědomil jsem si, že jsem u něj tu knížku zapomněl. "A do háje!!" byl jsem děsně nérvózní z toho, co budu dělat, když ho potkám znova. Stačilo by, kdybych nechodil do lesa, ale miloval jsem přírodu a jej taktéž... Třáls jsem hlavou, abych vymanil všechny ty myšlenky a lehl jsem si. Nepomohlo to. Zdálo se mi, že další den jsem šel úpně na to samé místo co dnes, on mě vzal domů, a měl jsem možnost osínat natěsněný na něj.
Den 3 :
Rychle jsem se vyšvihl do sedu. Bylo okolo půl třetí ráno.
Bál jsem se dále usnout. Motala se mi hlava z toho rychlého pohybu. Chtěl jsem jít ven se nadýchat čerstvého vzduchu. Vstal jsem, sbalil si věci a opustil dům na celý den. Nebál jsem se jít do lesa, protože jsem si byl jistý, že o půl třetí by fakt nevstával, jako úplný bl*eček s prominutím a nešel jako největší ranní ptáče do lesa....

Byl jsem na tom prvním kopci...Lehl si do trávy a pozoroval jsem mraky. Podle mého domění to byly Cumulusy a jelikož jsem byl už od ranného dětství snílek, tak jsem si nemohl odpustit hledání obrazců. Někde jsem našel solničku, kombajn, dokonce i nějakou postavu, která měla dlouhy kabát, taktéž i vlasy a v ruce nůžky.
Takhle to pokračovalo ještě pár následujících hodin.

Podíval jsem se na hodinky. Bylo 6:15. Vypravil jsem se tedy do školy. Ano, chodívám brzy do školy, prokoukli jste mě. Ale takhle to bylo jen v pondělí. Došel jsem do šatny a hledal jsem zase svou skříňku. Jelikož jsem ji měl úplně vzadu, tak na mě někteř pokukovali, jestli je tenhle malý pipiš vážně z gymplu. Už jem si i zvykl. Přezul jsem se a kráčel si to před třídu. Bbyl jsem rád, že to bylo hned v podlaží a nemusel jsem hned první hodinu chodit po schodech. Přišel jsem ke třídě a jako vždy tam už seděla kámoška. Když už jsme u toho, měl jsem jen kamarádky. Kluci z naší i dalších tříd mi přišli slizcí a netolerantní. Navíc se vždy smáli mým vlasům. Musím uznat, že moje vlasy nebyly zrovna nejkrásnější, ale měl jsem je rád za to, že byly jedinečné.

Kamarádka se jmenovala mimochodem Nathalya. Takže, Nathalya mi vyprávěla o tom, jak se jí bratr poblinkal do postele. Smáli jsme se tomu poměrně dlouho, dokud nepřišli ostatní a nevěděli proč se tak smějeme, tak jsme raději přestali.

První čtyři hodinky uběhly jak voda. Taky, že to byla : AJ, 2x výtvarka a pak tělák..
Došel jsem do šatny si odložit úbor, když v tom jsem si vzpomněl, že jsem v té knížce nechal své "malůvky" a jedna z nich byla podle mě docela i povedená...Kreslil jsem ho..Snad se mezi tím neprohrabával. Teď jsem se cítil ještě hůř. Když jsem si šáhl na své líčka, byly příjemně teplé, což mě štvalo. Nenechal jsem se tím vyvést z míry i když jsem byl ještě před tím. Zamknul jsem skříň a šel jsem do 2.patra 5.pavilonu s věcma do češtiny. Došel jsem do třídy. Všichni na mě hleděli jako na bl*ečka jako vždy a já si spokojeně sednul na své místo, kde na mě měl profesor úžasný výhled. Samozřejmě že přímo uprostřed třídy. Seděla vedle mě ještě spolužačka. Neměl jsem ji moc v lásce, ale co jsem mohl nadělat. Čeština uběhla a já si zrovna balil věci. Položil jsem si na stůl matematiku, že ji ponesu v ruce, ale v tom mi ji ta spolusedící ukradla a petala kdo ví kam....

Došel jsem do třídy matematiky ve 4.pavilonu. Položil si tašku s pouzdrem na stůl a sedl jsem si do rožku u učitelského stolu spolu se svými pastelkami a bločkem. Něco jsem si začal čmárat a ani jsem netušil, co to má vlastně být. Zazvonilo a já musel přestat. Zvedl jsem se a pohodlně se usadil na dřevěné židličce. Čekali jsme přibližně 5 minut a pak se naše třída rozkecala tak hlasitě, že přišla profesorka až ze 3.pavilonu jménem Pešatová a seřvala nás. Chvíli bylo ticho, ale poté to znova začalo. Přišel nějaký kantor a zavřel za sebou dveře. Nehodlal jsem se dívat nehoru, protože mě to nezajímalo. Tedy kdyby silně neprásknul do tabule. To mě probudilo a ihned jsem vztyčil hlavu. Ani jsem se nestačil divit....BYL TO ZASE ON !!!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 gabra_kanashimi gabra_kanashimi | 21. dubna 2015 v 20:24 | Reagovat

Úžasné! Není co dodat, ta reálnost je prostě fantastická a ta Pešatová to fakt zabila xD (a svým pohledem zřejmě zítra zabije i mne).

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama